Příběh zákona o registru smluv

Podívejte se, co se děje s návrhem zákona o registru smluv už od června 2012...

Jan Farský poprvé předkládá návrh. Červen 2012.

Jan Farský, poslanec STAN a starosta Semil předkládá podle slovenského vzoru návrh zákona. Na návrhu se podílí autoři ze Slovenska, ministerstvo spravedlnosti i nevládní organizace. K návrhu se ale staví chladně i Farského koaliční kolegové a projednávání zákona se protahuje.

ODS a ČSSD návrh potápí. Červen 2013.

Na Slovensku ho schválili za 3 měsíce. U nás ležel návrh zákona ve Sněmovně přes rok, když si poslanci ODS Aleš Rádl (na obrázku) a Marek Benda za podpory zástupců ČSSD vyžádali v Ústavně právním výboru další analýzu. Ta potvrdila, že obce kvůli zákonu nezkolabují, zákon ale kvůli předčasným volbám spadl pod stůl.

75 poslanců zákon znovu navrhuje. Listopad 2013.

160 nových poslanců se před volbami zavázalo, že zákon prosadí. Rekonstrukce státu je týden po volbách oslovila, aby se přidali k Janu Farskému a předložili návrh společně. Přidali se zástupci TOP09, KDU-ČSL a ANO.

Zákon prochází prvním čtením. Leden 2014.

Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny ke čtyřem zákonům Rekonstrukce státu poslali poslanci zákon do projednávání ve výborech s prodlouženou lhůtou 90 dní. Řada z nich ovšem ohlásila, že návrh nepovažuje za kvalitní a že jej bude třeba změnit.

Boj o sankci neplatnosti. Březen 2014.

Část poslanců, zejména z řad ČSSD, zvažovala nahradit sankci neplatnosti (základní princip zákona, který říká, že nezveřejněná smlouva je neplatná) sankcí ve formě pouhé pokuty. Proti tomu se ostře postavil Jan Farský i Rekonstrukce státu. Odpůrcům jsme zaslali desítky stran právních argumentů a nyní se zdá, že žádný z poslanců příslušný pozměňovací návrh nepodá.

Boj o vyřazení obcí a státních firem. Duben 2014.

Svazy obcí i průmyslu lobbovaly za vyřazení ze zákona, připravovaly jeden pozměňovací návrh za druhým a přesvědčovaly poslance, že by po zavedení zákona nikdo nekandidoval na starostu, nebo by zbankrotovaly státní firmy. My v reakci na to dali dohromady starosty se zájmem zveřejňovat a založili iniciativu Starostové pro transparentnost.

Ústavně právní výbor schvaluje upravený návrh. Červen 2014.

Členové výboru se i přes lobbing svazů obcí a průmyslu shodli na znění návrhu, které zachovávalo sankci neplatnosti i původní, široký okruh subjektů, na které zákon bude dopadat. Tento klíčový výbor tak doporučil Sněmovně ke schválení návrh odpovíjící parametrům Rekonstrukce státu.

O Registru smluv jednáme s premiérem. Červenec 2014.

Premiér se setkal se zástupci Rekonstrukce státu a vyslechl si argumenty, proč je pro kvalitní zákon nutné ponechat sankci neplatnosti při nezveřejnění smlouvy nebo proč je nutné zveřejňovat všechyn smlouvy, tj. bez zavedení finančního limitu. Premiér uložil vypracování návrhu podle domluvených parametrů Ministerstvu vnitra, které má následně Registr smluv spravovat.

Registr smluv v rukou Ministerstva vnitra. Srpen 2014.

Ministerstvo vnitra pod vedením Adriany Krnáčové vypracovalo po setkání pracovní skupiny politiků, úředníků a politiků návrh, který neodpovídal zadání premiéra. Nadále jsme se snažili aktivně vstupovat do jednání o výsledné podobě zákona.

Registr smluv do podzimních voleb nebude. Září 2014.

V prvním prvním zářijové týdnu jsme se účastnili koaličního jednání. Bohužel bez toho, aniž bychom předem viděli  oba návrhy, které měly být radě předloženy. Návrhy jsme neměli možnost vidět dodnes. Poslanci navíc i přes víceré ujišťování nezařadili zákon na zářijovou schůzi Sněmovny.

Transparentnost jako heslo voleb, ale bez Registru. Září 2014.

Ačkoliv většina stran slibuje před volbami větší transparentnost hospodaření s veřejnými penězi, klíčovou protikorupční normu jakou je Registr smluv nebyli parlamentní strany rok od jejich závazku Rekonstrukci státu schopny prosadit.

Výjimka pro ČEZ. Leden 2015.

Vznikl nový minimalistický návrh stále ještě odpovídající původním požadavkům. Zároveň byla zadána dopadová studie. Od této doby probíhají koaliční jednání, na nichž je společný návrh ještě upravován. Do zákona neznámý autor vkládá výjimku pro energetický gigant ČEZ.

Druhé čtení napotřetí. Červenec 2015.

Zákon se po více než roce na třetí pokus dostal do druhého čtení v Poslanecké sněmovně. Primárně díky apelu na předsedy parlamentních klubů. Poslanci podávají 50 dílčích pozměňovacích návrhů, včetně problematické miny v podobě požadavku na zveřejňování všech smluv příjemců dotací včetně těch, které se nijak netýkají veřejných smluv. S tímto návrhem přišel Milan Urban z ČSSD.

Sněmovna schvaluje návrh zákona. 18. září 2015.

­ Sněmovna schvaluje návrh registru smluv ve znění návrhu vládní koalice se čtyřmi pozměňovacími návrhy. Kromě ČEZu byly z působnosti zákona vyjmuty také malé obce nebo např. obě komory Parlamentu a kancelář prezidenta. Stejně tak byla odložena účinnost sankce neplatnosti až na polovinu roku 2017. Přesto jde o velký posun směrem ke konečnému schválení zákona.

Senát torpéduje poslanecký návrh. 23. říjen 2015

Senát vrací zákon do Sněmovny v podobě, které ruší hlavní princip zákona (sankci neplatnosti nahrazuje finančním postihem), zavádí nové kontroly a pokuty a navíc obsahuje právně vágní ustanovení, které může značně zkomplikovat jeho uvedení do praxe. Rekonstrukce státu vydává srovnávací analýzu obou návrhů a zahajuje novou informační kampaň s cílem vysvětlit negativní dopady pozměňovacích návrhů.

Registr smluv je definitivně schválen. 24. listopadu 2015.

­Po více jak dvouhodinové rozpravě, během které je 22x zmíněna Rekonstrukce státu, hlasuje 110 poslanců napříč politickým spektrem pro původní sněmovní verzi zákona o zveřejňování smluv. Rekonstrukce státu děkuje všem poslankyním a poslancům, kteří pro zákon hlasovali. A také svým dlouhodobým příznivcům a podporovatelům.

Poslanci KDU navrhují novelu s výjimkou pro Budvar. Únor 2016.

Poslanci KDU-ČSL (M. Jurečka, J. Bartošek) předkládají návrh novely zákona o registru smluv. Jejím jediným bodem je vyjmutí národního podniku Budvar z povinnosti zveřejňovat smlouvy. Argumentují potřebou chránit podnik před konkurencí. Dá se však čekat, že tím vypustí džina z lahve a spustí lavinu dalších žádostí o podobné výjimky. Více ZDE.

Studie Deloitte: Kozel zahradník varuje před dopady registru. Duben 2016.

Kam čert nemůže, nastrčí analýzu. Auditorská firma Deloitte, která pravidelně audituje i některé státní podniky, skládá z odpovědí od 10 dotázaných podniků „studii“, dle které zveřejňování smluv většinu z nich ohrozí. Jak ale uvedli zástupci Rekonstrukce státu v odborném stanovisku k analýze, jde spíše o anketu, navíc plnou věcných chyb a nepřesností. Naše stanovisko.

Lavina se valí: Poslanci podali přes dvacet pozměňujících návrhů. Únor–červen 2016.

Očekávané se stalo skutkem. Během projednávání ve výborech se k novele navrhující vyjmutí Budvaru z registru smluv postupně přidává přes dvacet pozměňujících návrhů. Některé chtějí z povinného zveřejňování vyjmout další subjekty, všechny státní i městské podniky, nebo odsunout platnost celého zákona. Více ZDE.

Veřejný registr smluv spuštěn v ročním testovacím období. 1. července 2016.

Jednání o novele zákona se protahují, a tak zákon i centrální registr začínají od 1. července platit (zatím v jednoročním testovacím období, kdy nebudou uplatňovány sankce za nezveřejnění). U příležitosti spuštění registru pořádá Rekonstrukce státu vernisáž komiksového ztvárnění příběhu zákona. Jeho autorkou je autorka komiksů Lucie Lomová.

Upozorňujeme na největší Zatmívače. Červenec–srpen 2016.

Na spuštění registru navazuje veřejná kampaň Rekonstrukce státu. Na webu www.zatmivaci.cz a prostřednictvím plakátů a billboardů v místě regionálních kanceláří poslanců upozorňujeme na poslance-Zatmívače, kteří navrhli nejkřiklavější výjimky.