EN

LN: Výjimka pro Budvar otevírá dveře dalším

Mezi pěticí norem, které se letos dostaly do finále soutěže Zákon roku, je i povinnost vyvěsit všechny smlouvy týkající se veřejných peněz na internet. O to větší je paradox, že až se bude začátkem června vyhlašovat vítěz soutěže, může zákon o registru smluv vypadat úplně jinak.

V Poslanecké sněmovně roste vůle vyjmout z této povinnosti firmy, v nichž má podíl stát, kraj nebo město. A to ještě dřív, než předpis vůbec začne účinkovat.
Registr smluv patří mezi zákony, které platforma Rekonstrukce státu zahrnula do pilíře protikorupčních opatření a medializovaným nátlakem přiměla zákonodárce, aby povinné vyvěšování kontraktů na web schválili i ti, kterým se do toho ve skutečnosti moc nechtělo. Kvůli selhání dohody poslanců se senátory nebylo možné přijmout změkčenou verzi z horní komory.

Roli jezinek pro registr smluv letos v lednu sehrál návrh poslanecké novely ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), kterým usiluje o výjimku pro národní podnik Budvar. Otevření zákona ovšem přivedlo do sněmovních chodeb zástupce (polo)státních firem, kteří by rádi následovali osud jihočeského pivovaru a svoje smlouvy nikam nevyvěšovali. Stále opakovaným argumentem je, že do nich takhle hladce uvidí konkurence, sebere know-how, nasadí nižší ceny na prodeji a vyšší na dodávkách, čímž přivede (polo)státní společnost ke krachu.

Aby se vědělo, zda toto riziko vážně hrozí, objednalo si ministerstvo vnitra na žádost senátorů od společnosti Deloitte Advisory rozbor, kde se na deseti vybraných firmách popisuje, do jakého nebezpečí se dostanou, když zveřejní své smlouvy. Termín odevzdání analýzy je dnešní den. „Výstup dáme k dispozici koaliční radě, která na jeho základě případně posoudí možné úpravy zákona,“ řekla LN Klára Pěknicová z ministerstva vnitra.

Většina poslanců hnutí ANO se prozatím brání, aby se státní, krajské a obecní firmy z povinného zveřejňování vymanily. Ale už vládní stanovisko k Jurečkově výjimce pro Budvar naznačuje, že poptávka po plošném firemním pardonu tu je. Stojí v něm, že argumenty o ochraně konkurenceschopnosti neplatí jen pro státní podnik, a tak by bylo dobré zamyslet se nad tím, jestli si situace nežádá komplexní řešení. A jsou to právě poslanci hnutí ANO, kdo zatím stojí za návrhy změn.

Hospodářský výbor, v jehož čele je poslanec hnutí ANO Ivan Pilný, připravil pozměňovací návrh, v němž jde o plošnou výjimku pro státní, krajské nebo obecní firmy. Další poslanec hnutí, Martin Kolovratník, pak žádá pardon také pro Českou televizi a Český rozhlas. Argumentuje tím, že v opačném případě nebudou moct nakupovat licence na sportovní přenosy a sdílet mezi jednotlivými stanicemi již vyrobený obsah.

Rozhodující význam pro koalici tak bude mít studie od Deloitte. Konkrétně se v ní rozebírají možná ohrožení správce přenosové soustavy ČEPS, ropného podniku ČEPRO, Lesů ČR, Českých drah a ČDCargo, České pošty a několika zkušebních ústavů. Ty se ozvaly už při prosincovém projednávání zákona s námitkou, že jim žádný soukromý podnik nedá své výrobky na test, aby konkurence nevěděla, na čem zrovna pracují.

Tyto případy by ale měla pokrýt pojistka, kterou zákon už obsahuje a která umožňuje firmám začernit ve smlouvě vše, co by mohlo ohrozit obchodní tajemství. „Proto jsme o zákonu debatovali rok, aby neohrozil podnikání státních firem. Proto je tam širší ochrana obchodního tajemství, než nabízí zákon o svobodném přístupu k informacím. Než zákon takhle vyprázdnit, ať radši není vůbec,“ říká poslanec TOP 09 a STAN Jan Farský, autor původní verze ještě z dob Nečasovy vlády, a dodává, že smlouvy, které konkurence chtěla, si už od státních firem dávno vyžádala právě podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Kateřina Surmanová

Článek vyšel 31. března 2016 v Lidových novinách.


Pomozte prosadit zákony Rekonstrukce státu

Chci přispět na monitoring slibů