#Odtemnění neprošlo přes senátorskou barikádu

Senát ve čtvrtek 22. října fakticky odmítl zákon o zveřejňování smluv. Vrátil jej do Sněmovny se změnami, které ruší hlavní princip zákona, zavádí nově kontroly a pokuty a navíc obsahuje právně vágní ustanovení, které může značeně zkomplikovat jeho uvedení do praxe.

Jednání Senátu bylo dlouhé a protáhlo se až do večerních hodin. Zazněly známé a dávno vyvrácené argumenty o skenování smluv a ochraně obchodního tajemství, ale i nové hrozby. Nemá smysl zde uvádět všechny výjimečné výroky senátorů – kdo chce, najde je ve stenozáznamu. Pro ilustraci můžeme zmínit senátora Miloše Vystrčila, který položil otázku, jak má stát na občana působit: Jestli ho má vést k aktivitě a zájmu skrze možnost si informace vyžádat nebo "vše zveřejnit a starat se o to, aby k tomu okamžitě mohl přijít“. Návrh registru smluv ve vzácné shodě kritizovali členové ODS i ČSSD, což senátor Pavel Eybert označil za důkaz oprávněnosti jejich kritiky.

Zákon byl vrácen s návrhy, které z něj dělají nefunkční skořápku. Pro vrácení Sněmovně bylo 48 senátorů, proti šest (z 58 přítomných). Zásadní ranou, která jde proti původní myšlence návrhu, je snaha zrušit princip „nezveřejněná smlouva neplatí“ a nahradit ho finančním postihem. Pokud povinný veřejný subjekt dokument nezveřejní, bude platit pokutu, kterou ve výsledku zaplatí daňový poplatník. Stejně tak návrh, aby byly vyjmuty smlouvy, při jejichž plnění žádná ze smluvních stran nepoužije „finanční prostředky z veřejných rozpočtů“, je právně zrádný. V praxi vyjímá nebo minimálně vytváří právní nejistotu ohledně zveřejňování smluv zhruba 1000 veřejně vlastněných obchodních společností (s ročním obratem asi 570 miliard Kč). Přitom jde o subjekty, které mají již dnes podle zákona 106/1999 Sb., i podle ustálené judikatury Ústavního a Nejvyššího správního soudu povinnost poskytovat informace v širším rozsahu, než v jakém by je aktivně publikovaly v registru smluv.

Návrh #Odtemnění se tak vrací skoro na začátek. O připomínkách Senátu budou poslanci jednat v druhé polovině listopadu. V příštích dnech se opět budeme snažit informovat všechny zainteresované strany o tom, co který návrh přinese a proč by „vyprázdnění“ návrhu podle senátorské předlohy de facto znehodnotilo složitá vyjednávání a připomínkování posledních měsíců.

Na závěr ještě zmiňme ty senátory, kteří podpořili návrh ve funkční verzi zaslané ze Sněmovny a kterým samozřejmě děkujeme:

• Zdeněk Papoušek
• Ivana Cabrnochová
• Václav Láska
• Libor Michálek
• Jitka Seitlová
• Zdeňka Hamousová
• Zdeněk Brož
• Miluše Horská
• Jiří Hlavatý