Vládní výbor pro nominace problém trafik neřeší

Vláda dnes projedná zprávu o činnosti Vládního výboru pro personální nominace založeného v březnu 2014. Nevládní organizace Frank Bold a Naši politici upozorňují, že ani po devíti měsících fungování vládního výboru není nominační systém dobře nastaven a veřejnosti chybí o obsazování dozorčích rad základní informace. Vláda navíc prozatím ustoupila ze svého slibu zajistit transparentní kritéria pro nominace zvláštním zákonem.

„Vládní výbor pro nominace vytváří optické zdání, že vláda řeší problém trafik. Bohužel Výbor ve své současné podobě neodpovídá mezinárodním standardům a nenaplňuje ani předvolební sliby lídrů koalice. Výbor provádí pohovory s kandidáty a informuje o svých doporučeních veřejnost – to je jistě dobře. Výbor ale nezkoumá minulost a faktická rizika střetů zájmů kandidátů, nezveřejňuje předem kvalifikační požadavky na kandidáty do jednotlivých firem,“ říká Martin Fadrný, právník organizace Frank Bold.

„Výbor je navíc de facto složen ze tří pověřenců lídrů koalice – nepředstavuje tedy nezávislý expertní orgán, od kterého by mohla veřejnost čekat, že bude protiváhou eventuálním politickým tlakům,“ dodává Fadrný.

Z plánu legislativních prací navíc vyplývá, že koalice se s tímto řešením chce spokojit, protože už neplánuje přijetí zákona o nominacích do dozorčích rad. I mírný pokrok, který představuje tento Výbor, tak může být kdykoliv zrušen škrtem pera každého dalšího premiéra.

Kontakty:

Marin Fadrný
775 154 079
martin.fadrny@frankbold.org

Michal Voda
777 022 577
voda@nasipolitici.cz

Podrobné zhodnocení činnosti výboru

Při příležitosti projednání zprávy o činnosti Vládního výboru pro nominace za rok 2014 nevládní organizace Frank Bold a Naši politici konstatují, že:

1) Proklamovaná nominační kritéria byla porušena už při samotném vzniku vládního výboru
2) Výbor ověřuje odborné znalosti kandidátů, o předchozí působení se příliš nezajímá
3) Proces nominací zůstává skrytý před veřejností
4) Ústup od přislíbeného zákona znamená, že nominační proces zůstane snadno ovlivnitelný

Podrobně k jednotlivým bodům:

1. Nominační kritéria porušena už při samotném vzniku vládního výboru

Při založení Výboru pro vládní nominace přislíbil premiér Bohuslav Sobotka, že jeho prostřednictvím vláda bude garantovat, že do dozorčích rad budou nominováni lidé, „kteří jsou kompetentní, kteří jsou odborně způsobilí, kteří jsou bezúhonní a kteří nejsou ve střetu zájmů.“¹ Nevládní organizace Frank Bold a Naši politici byly vzápětí nuceny poukázat na to, že tento příslib nebyl dodržen ani při složení samotného výboru. Členka výboru Lenka Jirsa Pavlátková se profilovala výhradně jako úřednice a na rozdíl od zbylých členů postrádala jakoukoli zkušenost z výkonného či dozorčího orgánu společnosti se soukromou či veřejnou účastí. Další člen výboru, Jiří Nováček byl úzce spojen s kontroverzním vysokým úředníkem Miroslavem Elfmarkem a  kauzou netransparentní veřejné zakázky za 275 milionů korun. Po pouhém týdnu byl Nováček z funkce ve výboru stažen² a teprve v jeho nástupkyni výbor skutečně získal zkušeného personalistu.

2. Výbor ověřuje odborné znalosti kandidátů…

Od zahájení činnosti 17. 4. 2014 se výbor zabýval 91 nominacemi (u 9 osob nominace do více dozorčích rad) a vydal 103 doporučujících a 5 nedoporučujících stanovisek. Fungování výboru do určité míry přispělo ke zlepšení nominační praxe, protože jeho prostřednictvím stát poprvé veřejně formuloval své požadavky na předpoklady kandidátů dozorčích rad.

 … ale o předchozí působení se příliš nezajímá

Jak vyplývá ze zápisů jednání výboru, nominační proces ale zůstal v řadě ohledů polovičatý. Kandidáti jsou dotazováni na své vize, odborné znalosti a předchozí působení. Kvalitě a výsledkům dosavadní činnosti, bezúhonnosti kandidátů i možnému střetu zájmů však výbor zřejmě věnuje výrazně méně pozornosti.

To se projevilo hned při prvním pohovoru, kdy výbor při jednomyslném schválení Mgr. Stanislava Eichlera do dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. přehlédl, že dotyčný byl v té době trestně stíhán pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Výbor sice poté začal od kandidátů vyžadovat čestné prohlášení o nezahájení trestního stíhání (do centrální evidence trestně stíhaných osob nemá přístup), zápisy jednání výboru však ukazují přetrvávající nedostatečný zájem o předchozí působení kandidátů – viz následující případy.

Výbor jednomyslně doporučil nominaci Ing. Tomáše Vrby do dozorčí rady Lesy ČR, s.p., aniž by se v zápisu objevila jediná poznámka k otázce možného střetu zájmů – společnost, v níž předtím Vrba působil, vedla s Lesy ČR soudní spor o miliardové pohledávky³. Zápis z projednávání kandidatury Mgr. Jakuba Hodináře nepotvrzuje, že by se výbor zajímal o okolnosti, za kterých musel opustit v roce 2013 správní radu Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Vláda přitom tehdy odvolala 4 ze 7 členů rady, protože přes nesouhlas ministra schválili navýšení již tak velmi vysokých odměn tehdejšího managementu⁴. Zůstává otázkou nakolik proklamovanému kritériu „bezúhonnosti” odpovídá nominace JUDr. Ing. Roberta Szurmana (do dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s.), který se ocitl na seznamu tzv. „rychlostudentů” plzeňské právnické fakulty sestaveném vyšetřovací komisí v roce 2010⁵.

„Nevím, zda není chyba už v samém nastavení fungování výboru. Ten se soustředí na ověřování odbornosti, jinak je tendence předchozí působení kandidátů spíše přehlížet. Přitom právě výsledky kandidáta v předchozí funkci mohou o jeho kvalitách vypovídat mnohem více než dokonale připravené CV a osobní prezentace,“ konstatuje Michal Voda, analytik nevládní organizace Naši politici.

3.Proces nominací zůstává skryt před veřejností

Výbor zveřejňuje zápisy z pohovorů s jednotlivými kandidáty. Zápisy však ve skutečnosti neobsahují žádné konkrétní informace, výbor v nich pouze konstatuje, že otázky odbornosti kandidáta či vize jeho působení v dozorčí radě byly probrány. Například ze zápisu z pohovoru s bývalým ředitelem ROP Střední Čechy JUDr. Tomášem Novotným, PhD. není možné zjistit, zda vůbec došlo na otázku zastavení proplácení dotací Evropskou komisí. K tomu bylo přikročeno poté, co auditoři Evropské komise zjistili případy netransparentního výběru pomocí losování, diskriminačních kritérií či neoprávněného vyloučení nejnižší nabídky[6]. Zápis z výboru se omezuje na konstatování: „diskutovaly se také největší pracovní úspěchy nominanta, rozhovor se vedl i ohledně jeho potenciálních neúspěchů.“⁷

„Ze zápisů výboru se nedozvíte nic, snad kromě toho, že se kandidát i výbor v určitou hodinu skutečně sešli. Veřejnost tak o nominačním procesu žádné informace v podstatě nemá,“ uvedl Voda.

4. Ústup od přislíbeného zákona

Současná vláda se sice po volbách zavázala, že v roce 2014 předloží zákon, který by odpolitizování dozorčích rad zajistil.⁸ Ovšem to se dosud nestalo, naopak plán legislativních prací na rok 2015 již tento bod neobsahuje vůbec.⁹ Přitom zřízení vládního nominačního výboru nelze považovat za komplexní, dlouhodobé a stabilní řešení problémů spjatých s dosavadním fungováním dozorčích rad.

Důvodem je zejména fakt, že usnesení vlády o zřízení výboru může být prakticky kdykoliv změněno a nezajišťuje tak dostatečně stabilní prostředí v této oblasti. Navíc působnost Vládního výboru vůbec nedopadá na nominace do dozorčích rad obchodních společností vlastněných obcemi či kraji. Zřízením tohoto výboru sice došlo ke zvýšení požadavků na odbornost a zkušenost jednotlivých kandidátů, avšak proces hodnocení je i nadále značně netransparentní a nepokrývá řadu důležitých kritérií.¹⁰