Minuty s registrem: Podezřelé finanční podpory v zemědělství

Další díl investigativního cyklu Minuty s registrem se zaměřil na oblast českého zemědělství. Analytici z Nadačního fondu proti korupci a Hlídače státu zvolili jako příklad největší českou zemědělskou společnost a největšího příjemce evropských dotací – holding Agrofert. Společně narazili v registru smluv na nesrovnalost, kdy dvě firmy z holdingu čerpaly dotace určené malým a středním firmám. Prokazatelně k tomu došlo v době, kdy obě firmy už byly součástí holdingu.

Oblast zemědělských dotací, subvencí a pojištění je rozsáhlá a tečou v ní desítky milionů z národních i evropských dotací. Proto se na ni také zaměřilo nové video z investigativního cyklu Minuty s registrem. Zemědělské dotace uděluje Státní zemědělský a intervenční fond a také Podpůrný a garanční lesnický fond (PGRLF). „Celkový objem dotací udělených holdingu Agrofert podle analýzy Good Governance každým rokem stoupá. Polovinu z každé investice ze státního zemědělského fondu si příjemce dotace platí ze svého, a zbývající dotovaná částka se pak u všech smluv dělí téměř půl na půl mezi české a evropské dotace, jak vidíme u jednotlivých smluv,“ popisuje běžnou praxi nezávislý analytik Dan Urbánek, který spolupracuje s Nadačním fondem proti korupci.

Analytici Dan Urbánek, Michal Bláha (Hlídač státu) a Janusz Konieczny (Nadační fond proti korupci) společně narazili v registru také na dvě překvapivé smlouvy. Podle informací ve smlouvách udělil PGRLF dotaci určenou malým a středním podnikům dvěma firmám z holdingu Agrofert. Konkrétně šlo o podnik Agroparkl spol. s.r.o. se sídlem ve Skorošicích na Jesenicku a také o firmu ZOD Zálabí se sídlem v Ovčárech na Kolínsku. „U těchto dvou dotačních smluv byly přímo v příloze napsány podmínky přidělení dotace. V těch se uvádí, že tuto podporu mohou čerpat jen malé a střední podniky. Při dalším vyhledávání jsme přitom zjistili, že smlouvy byly uzavřeny už v době, kdy se obě firmy staly součástí holdingu Agrofert,“ přiblížil situaci Dan Urbánek.

V případě ZOD Zálabí šlo o smlouvu o poskytnutí finanční podpory pojištění plodin ve výši 10 až 50 % prokázaných uhrazených nákladů za rok. V případě firmy Agroparkl pak šlo o pojištění plodin a hospodářských zvířat v obdobném rozsahu. 

Čerpaly firmy z holdingu peníze vždy oprávněně?

Analytikům se nakonec podařilo své podezření ověřit. PGRLF se konkrétní odpovědi vyhýbal, ale nakonec jeho zástupce odpověděl. Stejně jako představitel Agrofertu se odkázal na to, že pro dané firmy platilo dvouleté přechodné období, kdy ještě mohly čerpat dotace určené malým a středním firmám. Už podle nařízení Evropské komise k tomu, jak je možné vykládat dotační podmínky,[1] (článek 4, odstavec 2 přílohy I), je však zřejmé, že to možné není. V dokumentu se přímo uvádí, že při změně kategorie podniku z „malého a středního podniku“ na velký podnik platí dvouleté období, ovšem pouze pro případy přirozeného růstu a nikoliv pro případy změny vlastnictví. Tento postoj analytiků potvrdilo nezávisle na sobě hned několik expertů.[2]:

1. doc. JUDr. Václav Šmejkal, Ph.D. – Katedra evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
2. Ing. Pavel Moulis, Ph.D. – Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity
3. Ing. Mgr. Petr Štěpánek, Ph.D. – Proděkan Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze
4. Ing. Pavel Vinkler, Ph.D. – ředitel Odboru podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu

Podezřelé přidělování dotací by nevyšlo najevo bez registru smluv

Mezi společnostmi spadající pod holding Agrofert a zemědělskými fondy, které přidělují dotace, existují stovky smluv o podpoře.  Současně se některé zemědělské i lesnické firmy z holdingu uchází o veřejné zakázky u státních společností. Pro získání komplexnějšího pohledu analytici využili nadstavbu nad registrem smluv – aplikaci Hlídač státu. „Tento web vytahuje smlouvy s registru a srovnává je s informacemi z dalších veřejných rejstříků. Obsahuje také databázi politiků, takže jde dohledat historicky všechny smlouvy mezi dřívějšími firmami Andreje Babiše a zemědělskými fondy,“ říká autor Hlídače smluv Michal Bláha. Tak je možné podívat se na všechny formy veřejné podpory zemědělství, které čerpá holding Agrofert.

Tuto rozsáhlou oblast přitom v registru smluv vidíme jen z části. „Velká část dotací se přiděluje jako dotační rozhodnutí, ne jako dotační smlouva. Proto je v registru smluv nenajdeme, a musíme nahlédnout do jiných veřejně dostupných zdrojů nebo konkrétní informace žádat na základě zákona o informacích,“ uzavírá Michal Bláha.

--------------------------------------------------------------------------------------

Video vzniklo v rámci projektu Minuty s registrem, společného projektu Nadačního fondu proti korupci a protikorupční platformy Rekonstrukce státu. Celkem jde o 10 analytických reportáží, které názorně představí praktické využití Registru smluv.  Registr smluv je důležitý nástroj veřejné kontroly, krátká videa proto cílí i na to, aby se lidé podrobněji seznámili s tím, co všechno mohou díky registru zjistit. V první reportáži se podařilo odhalit řadu podivností, které se týkají poslance Radima Fialy (SPD). V druhém dílu jsme se věnovali hospodaření TSK Praha.

Nadační fond proti korupci je zcela nezávislá iniciativa lidí, kteří zásadně nesouhlasí s vysokou mírou korupce ve státní správě. Naším cílem je mimo jiné podpora a odhalování korupční činnosti ve veřejné správě a podpora projektů odhalujících korupci.

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření. Jejím cílem je lobbovat u politiků za lepší zákony proti zneužívání moci a klientelismu. Rekonstrukci státu založila dvacítka nevládních organizací, které se zaměřují na otázky dobrého vládnutí, transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy. Ty zajišťují odborné zázemí projektu. Postupně se přidaly také stovky občanů, kteří sympatizují s hlavními myšlenkami platformy.