Reakce: Vláda v demisi by měla respektovat přísnější mantinely, než vláda s důvěrou

Poslanci dnes na návrh opozice probírají personální změny, které provádí vláda v demisi. Problém je ale daleko širší - vláda v demisi podle názoru opozičních stran překračuje mantinely svého mandátu. Experti na ústavní právo přitom už dřív sestavili na podnět Rekonstrukce státu mantinely, které má respektovat každá odpovědná demokratická vláda. Vláda v demisi by z logiky věci měla být ve svých zásazích výrazně zdrženlivější.

Ústavní experti určili na podnět Rekonstrukce státu  mantinely, které má v demokracii respektovat každá odpovědná vláda. Přihlásil se k nim i současný premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO 2011. „Výzva Mantinely demokracie formuluje hranice, která by měla respektovat každá vláda s důvěrou Sněmovny. Vláda, která důvěru nezískala, a je nyní v demisi, by pak měla ctít výrazně přísnější pravidla. I taková vláda samozřejmě musí zajistit chod státní správy a činit neodkladná rozhodnutí, nicméně měla by se vyvarovat závažných a nevratných rozhodnutí, která nejsou nezbytná. To by mělo platit i v otázkách personálních a organizačních změn.” říká právník Josef Karlický z Rekonstrukce státu.

Experti vyhodnotili systemizaci jako personální čistku

Mezi mantinely odpovědné demokratické vlády patří i bod číslo 9: Vláda v demisi neobchází služební zákon neopodstatněnou systemizací služebních a pracovních míst.  Už na konci minulého roku přitom krátce po svém jmenování provedli ministři největší změny - systemizaci služebních míst na ministerstvech, která znamenala odchod víc než čtvrtiny odborných náměstků.

Podle hodnocení oslovených expertů přitom tato systemizace nebyla řádně zdůvodněná. „Naši kolegové z občanského sdružení Oživení požádali  na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o další podklady náměstka ministra vnitra pro státní službu. Ty jsme zaslali stálé skupině expertů pro mantinely demokracie k vyhodnocení. Odborníci se shodli na tom, že zdůvodnění organizačních změn na úrovni odborných náměstků byla vágní nebo zcela chyběla,” shrnuje Josef Karlický.

Vláda v demisi musí vládnout jen po nezbytně nutnou dobu

Další z mantinelů, na kterých se shodla skupina expertů, a které akceptoval i současný premiér v demisi, je mantinel číslo 8: Vláda, která nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, vládne v demisi jen po nezbytně nutnou dobu. Tento výklad reprezentuje i názor ústavního právníka Jana Kysely, který řekl pro MF DNES: „Prezident republiky má bdít nad tím, aby vláda v demisi vládla po dobu nezbytně nutnou a poté byla nahrazena vládou, která důvěru bude mít. Ale udržovat vládu ve stavu demise po neomezeně dlouhou dobu je porušení ústavního principu.”  Současně Kysela dodal, že i vláda jako taková by měla své aktivity omezit jen na ty neodkladné a nezbytné pro chod státu.

Vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně a podala demisi. Jelikož vláda je odpovědná Sněmovně, měl by tento stav trvat pouze po nezbytně dlouhou dobu a postup pověření sestavením vlády, jmenování vlády a žádost o důvěru má být v relativně rychlém sledu. V opačném případě pak může Sněmovna reagovat svým rozpuštěním, po kterém musí prezident vypsat předčasné volby. Takový postup Sněmovna zvolila naposledy v případě vlády Jiřího Rusnoka, která rovněž nezískala důvěru. „Opozice má nyní příležitost požadovat po premiérovi v demisi, aby se na jednání Sněmovny zavázal dodržovat principy, které experti zformulovali ve výzvě Mantinely demokracie, a případně je zahrnul i do programových dokumentů vlády,” upozorňuje právník Josef Karlický.

Souslednost událostí:

6. 12. 2017    Prezident Miloš Zeman jmenoval Andreje Babiše premiérem.

13. 12. 2017    Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše.

16. 1. 2018    Vláda Andreje Babiše nedostala důvěru dolní sněmovny.

24. 1. 2018    Vláda Andreje Babiše podala demisi.

Pro srovnání:

• Důvěru nezískala ani první vláda Mirka Topolánka, který coby premiér o důvěru požádal 3. 10. 2006, dne 11. 10. podala vláda demisi. Znovu pověřen byl 8. 11. Kvůli personálním neshodám (nesouhlas prezidenta s obsazením postu ministra zahraničí) byla druhá vláda jmenována až 9. 1. 2007 a 19. 1. potom vláda získala důvěry sněmovny.

• Dva měsíce bez důvěry vládla i vláda Jana Fishera, který byl jmenován premiérem 9. 4. 2009, důvěru získal až 7. 6. 2009.

• Jiřího Rusnoka jmenoval prezident Miloš Zeman předsedou vlády 25. 6. 2013. Vláda byla jmenována 10. 7., nicméně 7. 8. 2013 nezískala důvěru a podala demisi. Vládl ovšem až do 24. 1. 2014.