Studie: Miloš Zeman měl před 1. kolem voleb nákladnější kampaň než Jiří Drahoš

Miloš Zeman měl před 1. kolem prezidentských voleb nákladnější kampaň než Jiří Drahoš. Spočítala to studie spolku EconLab. Jeho analytici odhadli náklady některých sporných částí kampaně současného prezidenta Miloše Zemana. Závěry studie říkají, že Miloš Zeman reálně vedl kampaň, za kterou by jiní kandidáti museli platit necelých 34 milionů korun. Druhý postupující kandidát Jiří Drahoš přitom dal za svoji kampaň v 1. kole asi 23,5 milionů korun. Studie také upozorňuje na to, že propagace Miloše Zemana v hodnotě asi 2,2 milionu korun byla hrazena z veřejných peněz.

Celkové náklady kampaně Miloše Zemana odhadla studie na 33 805 857 Kč. Ekonomové přitom odhadli i cenu sporných částí kampaně. Jde o cesty do krajů, vystupování v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. „Ve studii sledujeme, jakou mají sporné části kampaně reálnou hodnotu na trhu. Podle nás je důležité zjistit, jak velkou konkurenční výhodu měl Miloš Zeman před 1. kolem prezidentské volby oproti ostatním kandidátům,“ říká analytik Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab. Studie se nezabývá právní analýzou toho, jestli by Miloš Zeman měl či neměl některé sporné prvky zahrnout do své kampaně a vykázat je Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

Týden s prezidentem – pořad v hodnotě 16 milionů korun

Tým EconLabu nacenil hodnotu vysílacího času na TV Barrandov, kde kandidát Miloš Zeman pravidelně vystupoval v pořadu Týden s prezidentem v průběhu volební kampaně. „Je pravděpodobné, že televize odvysílala pořady bez přímého protiplnění. Nicméně cílem studie je odhad cen obvyklých, tedy cen, za kterých by se stejného mediálního prostoru dostalo třeba libovolnému dalšímu prezidentskému kandidátovi,“ vysvětluje ekonom Jiří Skuhrovec. Podrobnosti obsahuje přiložená studie.¹ Celkem pak vychází hodnota vystupování v tomto pořadu na 16 milionů korun. „Tento pořad tvořil podstatnou část mediální prezentace kandidáta Miloše Zemana, a dal mu proto také podstatnou konkurenční výhodu,“ doplnil Jiří Skuhrovec ²

Pozvánky na Hrad – 1 400 000 Kč ze státních peněz

Správa Pražského hradu rozeslala lidem 230 tisíc kusů pozvánek k návštěvě Pražského hradu v době oslav 100 let republiky. Pozvánky ve formě dopisu byly rozeslány ve stejnou dobu jako hlasovací lístky pro 1. kolo prezidentských voleb. Vzhledem k tomuto načasování mohly reálně ovlivnit rozhodování voličů. Náklady na tisk a roznos letáků přitom vyšly na 1 milion a 400 tisíc korun. Do schránek občanů je doručila Česká pošta. V souladu se stanoviskem dohledového úřadu EconLab tento výdaj do sumy kampaně nezahrnul, upozorňuje pouze na etický problém zviditelnění prezidentského kandidáta za státní prostředky.

Návštěvy krajů – 800 000 Kč ze státní kasy

Miloš Zeman se na svých cestách po krajích po vyhlášení prezidentských voleb (28. srpna 2017) setkával s občany, a měl široký prostor pro prezentování svých názorů a politických stanovisek. „Do analýzy nákladnosti však nikdy nepočítáme celkové náklady na cestu, ale jen podíl z celé návštěvy, který odpovídá času strávenému setkáním s občany,“ doplňuje Jiří Skuhrovec.

Náklady na setkání přitom stejně jako celé návštěvy krajů byly vždy hrazeny z veřejných prostředků. „V tomto případě i dohledový úřad konstatoval, že veřejná setkání prezidenta s občany v době kampaně jsou součástí volební kampaně, byť se konají v rámci oficiální návštěvy kraje. Prezident však náklady těchto setkání nikde neuvádí, přičemž za tento přestupek nemůže být podle Ústavy ani stíhán. Je tedy vidět, že prezident, který znovu kandiduje, může mít díky své funkci oproti dalším kandidátům výrazné výhody z hlediska započítávání propagace do kampaně. Je na místě debata, zda je to takto v pořádku či by i kandidující prezident neměl mít zcela rovné podmínky,” uvedl právník Rekonstrukce státu Josef Karlický.