Výzva expertů: Politici musí hrát v Mantinelech demokracie!

Praha 16. 1. 2018 - Desítky osobností veřejného života vyzývají politické strany, aby hájily zásady demokratického vládnutí a vztyčily jasné mantinely demokracie. Na podnět Rekonstrukce státu zformulovali experti na ústavní právo, politologii i veřejnou správu 19 konkrétních mantinelů, které žádná odpovědná vláda nesmí překračovat. Politici totiž musí hrát na jasně vymezeném hřišti. Výzvu dosud podpořili Jiří Grygar, Tomáš Halík, Miloslav Kala, Jan Sokol a další významné tváře občanské společnosti.

Seznam 19 mantinelů demokracie společně vytvořili bývalý premiér Petr Pithart, uznávaný právník Karel Eliáš, ústavní právník Marek Antoš, sociolog Lukáš Linek, ekonom Edvard Outrata, politický analytik Lukáš Jelínek a experti z členských organizací Rekonstrukce státu. „Vládnoucí strany se střídají, ale pravidla zajišťující svobodu a demokracii musí přetrvat. Čím přesněji a věcněji vytyčíme mantinely pro politickou hru, tím se aktuální politická situace rychleji vyjasní a uklidní,” říká iniciátor vzniku Mantinelů demokracie Pavel Franc, ředitel Frank Bold a garant Rekonstrukce státu.

Jasné vyjmenování principů řádného vládnutí je podle autorů výzvy klíčové pro fungování demokracie. „Dnes je to důležitější než jindy, protože mnozí občané přestávají věřit v instituce a jsou změnám systému nakloněni více, než byli dříve, a to jak v naší zemi, tak i ve světě,” vysvětluje Edvard Outrata.

Mnozí z autorů reagují na nestandardní chování některých politiků, ať už jde o snahu prezidenta překračovat ústavní limity, návrhy poslanců z SPD zestátnit veřejnoprávní média nebo některé plány politiků z hnutí ANO na širší reformy. „Každá moc má vždycky tendenci rozpínat se za vytyčené hranice. Hrozba rozpínání moci se v osobě předsedy vlády už nějaký čas ohlašuje jako to, co by mělo být: zrušení či omezení Senátu, likvidace územní samosprávy, zjednodušení jednacího řádu Sněmovny i vlády,” říká o svých motivech pro přesné vytyčení mantinelů Petr Pithart. Výzvu už podpořilo několik známých osobností - třeba teolog Tomáš Halík, herec Tomáš Hanák, prezident NKÚ Miloslav Kala, ředitel České televize Petr Dvořák, nebo astronom a fyzik Jiří Grygar. „Sdílím obavu tvůrců výzvy, že Česko se po volbách do sněmovny může sesunout po šikmé ploše do totalitní minulosti,” uvádí Grygar.

Pokus zabránit ohýbání demokracie

Politické strany i jejich zástupci v parlamentu a ve vládě se můžou k této výzvě veřejně připojit, a angažovat se v tom, aby nikdo mantinely nepřekračoval. „Pokud se politické strany přihlásí k těmto 19 bodům, uznají tak konkrétní zásady, které dávají jejich působení jasné hranice. Experti tak chtějí předejít různému ohýbání demokracie a tvorbě alternativních výkladů pravomocí vlády, ministrů, poslanců i senátorů,“ zdůrazňuje Pavel Franc.

Autoři mantinelů budou v konkrétních případech posuzovat, nakolik je hrozba jejich překročení či zbourání reálná. „Pokud by mělo dojít k jejich překročení, budeme apelovat na politiky, aby se konkrétních kroků zdrželi a také vyzveme veřejnost, ať se k nám přidá. Pokud by vláda naše požadavky ani potom nerespektovala, hlasitě by se ozvali všichni signatáři petice na podporu výzvy, ” dodává právník Josef Karlický z Rekonstrukce státu.

Vláda nemůže dlouhodobě přežívat v demisi

Mantinely demokracie jasně vymezují zásady odpovědného vládnutí včetně přijímání zákonů, zachování nezávislosti soudů a svobody médií. Pomáhají tak oddělit vliv vlády od míst, kde už by její moc neměla zasahovat do nezávislého působení státní správy, soudů a svobody médií.

Jeden z důležitých mantinelů říká, že vláda, která nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, musí vládnout v demisi jen po nezbytnou dobu. „Politici samozřejmě potřebují nějaký čas na vyjednávání. Prezident ale nesmí účelově zdržovat jednotlivé pokusy o získání důvěry tak, aby držel u moci své vyvolené, a nechal je vládnout dlouhé měsíce v demisi, jako tomu bylo u takzvané úřednické vlády Jiřího Rusnoka,”  vysvětluje sociolog Lukáš Linek.

Vláda neobchází služební zákon

Další mantinel říká, že vláda nemá obcházet služební zákon neopodstatněnou systemizací služebních a pracovních míst. „Naši experti už posuzují, jestli vláda měla nějaké relevantní důvody pro provedení systemizace,její okolnosti jsou nicméně podezřelé,” vysvětluje Martin Kameník ze spolku Oživení. Podobně by vláda neměla vyměňovat lidi v čele dozorčích rad státních firem a klíčové státní úředníky jen podle politického klíče a bez jasného zdůvodnění.

Dlouhé prsty ministrů?

Mantinely demokracie jasně vymezují i chování ministrů vlády, která už důvěru získala. Členové vlády by se neměli snažit ovlivňovat vyšetřování a rozhodování v trestních případech. Stejně tak by neměli zasahovat do nestranného výkonu činnosti Finanční správy, Finančního analytického úřadu a bezpečnostních sborů. „Kauzy, ve kterých bylo podezření na zneužívání zajišťovacích případů ze strany Finanční správy, vyvolaly potřebu znovu připomenout, kde jsou meze odpovědného vládnutí,“ říká garant Rekonstrukce státu Jiří Skuhrovec, který je ekonomickým expertem spolku EconLab.

Politici nesmějí úkolovat média

Experti se shodli také na několika principech odpovědného přijímání zákonů, nezávislosti soudů a státního zastupitelství, a svobody médií. Důležitou pojistkou je též zachování nezávislosti veřejnoprávních médií, která nemají vysílat jen to, co se politikům líbí. „Nezávislá a vyvážená média jsou základní pojistkou demokracie a šokují nás proto zejména návrhy, aby veřejnoprávní média byla závislá na vládě a jí navrženém státním rozpočtu,“ říká další z garantů platformy Rekonstrukce státu Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti.

V příštích týdnech zástupci Rekonstrukce státu obejdou zástupce jednotlivých parlamentních stran, členy vlády, poslance a senátory s žádostí o podpis výzvy. Veřejnost se může přihlásit k textu výzvy na webu https://mantinelydemokracie.cz/