Blog ambasadora: Chaos, výjimky a ještě větší chaos

Ke zveřejňování smluv státu se sešlo přes dvacet návrhů na výjimky. Sami poslanci se v nich už jen velmi těžko orientují a jednání klíčového výboru o nich tak mělo prvky grotesky i tragédie.

K novele svého oblíbeného zákona se členové Ústavně právního výboru sněmovny dostali poslední lednový čtvrtek. Tj pouhých sedm měsíců poté, co sami poslanci zákon schválili. Jednání o výjimkách už výbor dvakrát předtím odložil, aby se koalice mohla dohodnout a poslanci se se všemi složitě formulovanými návrhy na výjimky ze zveřejňování mohli podrobněji seznámit. Nestalo se však bohužel ani jedno.

Když vyschne zdroj

Novela zákona měla původně zajistit výjimku pouze pro národní podnik Budvar, k té poslanci při její cestě sněmovnou přidali přes dvě desítky dalších návrhů, které by z povinného zveřejňování smluv státu vyjmuly kontrakty v objemu více než 300 státních miliard ročně. Jednání výboru začíná. Před poslance předstupuje dočasný šéf Budvaru Petr Žáček s téměř již tradičním vzkazem o tom, jak zveřejňování smluv může tuto perlu národního hospodaření zlikvidovat. Tentokrát přítomné postrašil vyschlými hospodskými pípami. Podle něj si hospodští objednávají sudy někdy i ve tři ráno, když v tu chvíli nebude smlouva zveřejněna, nebude podnik moci sudy doručit a štamgastům tak vyschne v hrdle až do jejího zveřejnění. Na nahrání smlouvy mají sice obě strany limit 30 dní a navíc to mohou vyřešit smlouvou dlouhodobou, i tak by ale zřejmě měl být náhlý nedostatek piva zařazen vedle povodní, požárů a teroristických útoků mezi katastrofy, na které se povinnost zveřejňování smluv nevztahuje. Ředitel Žáček si postěžoval i nad tím, že pokud bude Budvar zveřejňovat smlouvy, partneři s ním nebudou chtít dál obchodovat. Opomněl však dodat, že smlouvy Budvaru jsou už dnes komukoli přístupné na základě zákona o přístupu k informacím.

Řádek sem, řádek tam

Po jeho vstupu konečně došlo na debatu o předložených výjimkách. A hned ta první způsobila potíž. Poslanec Vilímec (ODS) chtěl ze zveřejňování vyjmout svazy obcí, místo toho ale navrhl vyjmout vysoké školy. Spletl se zřejmě o řádek.  Členové výboru diskutují o tom, jestli můžou o takovém bodu hlasovat v tomto znění, i když to poslanec Vilímec myslel jinak.

Další výjimky sviští jedna za druhou, aniž by se poslanci shodli nad jejich podporou: vyjmout smlouvy pro nemocnice, vyjmout smlouvy státních příspěvkových organizací (např. Ředitelství silnic a dálnic) a organizačních složek státu (např. ministerstev), ať zveřejňují jen veřejně vlastněné podniky zřízené „za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu“ co nemají průmyslovou nebo obchodní povahu (přeloženo do češtiny – vyjmout smlouvy všech státních a městských firem.

Mnozí poslanci nad tabulkou s návrhy nešťastně kroutí hlavou a ne vždycky úplně přesně vědí, o čem právě hlasují. Pevnou linii drží šestice poslanců, kteří svorně hlasují pro většinu předložených návrhů – jde o poslance Ondráčka, Borku, Grospiče (všichni tři za KSČM), Pletichu, Stupčuka (oba ČSSD) a Bendu (ODS). Poslanec Stupčuk během hlasování odchází ze sálu se slovy, že to stejně nemá cenu. Poslanec Benda kvůli podpoře výjimek dokonce porušuje svou dosavadní maximu, hlasovat vždy opačně než KSČM.

Znovu a lépe

Členové výboru doporučili několik méně rozsáhlých výjimek, nepřijali žádné stanovisko k těm nejrozsáhlejším. Svůj návrh předkládá nový zpravodaj zákona poslanec Farský (TOP 09): doporučuje sněmovně navrhnout vrátit zákon do 2. čtení a pro něj připravit jediný komplexní návrh jen se zásadními výjimkami, které budou srozumitelnější a budou mít větší šanci na širokou podporu.

Výbor, který má garantovat, že zákon je legislativně v pořádku, tak říká: udělejme vše znovu a lépe. Jinak hrozí hlasování o hordě nedotažených návrhů, které mohu zákon nesmyslně vykostit a budou mít tak nejasný právní výklad, že způsobí zmatek a nejistotu i firmám, které si je u poslanců objednaly. Jak poslanci s tímto doporučením naloží, se dozvíme zřejmě již tento pátek.

Josef Dašek

Autor je stážista platformy Rekonstrukce státu.