Respekt: Nový úřad, dobrý úřad

Zákon o financování politických stran – česká politika by mohla být zase o něco transparentnější.

Žádná jiná nevládní organizace nevyvolala v Česku v posledních letech tolik vzruchu jako Rekonstrukce státu (RS). Parta mladých právníků se před lety rozhodla rezignovat na ideologii a politické sympatie, s chladnou hlavou si vypsala devět antikorupčních zákonů odkoukaných ze zahraničí a začala je tvrdým politickým lobbingem prosazovat. Hlavním terčem kampaně se stal parlament, a kdo z poslanců slíbil podporu, byl bez ohledu na ideologii pochválen (palec nahoru dostal třeba extremistický Úsvit a tým RS si vysloužil přezdívku Babišovi hoši, protože právě šéf ANO naskočil do boje proti korupci s největším nadšením).

Teď má ale Rekonstrukce státu opět o důvod víc myslet si, že strategii zvolila dobře. Senát projednává a s velkou pravděpodobností v nejdůležitějších bodech i posvětí jimi prosazovaný zákon, který by měl zprůhlednit financování politických stran.

Praha a Brno ne

Nová norma omezuje peněžní částky, které je možné utratit za volební kampaň. Limity jsou ale poměrně vysoké, například pro volby do sněmovny devadesát milionů korun, což je několikanásobně víc, než kolik české politické strany na kampaně vydávají. Zákon také omezuje na tři miliony korun sumu, kterou může politické straně darovat jeden dárce – soukromník nebo firma. Strany rovněž nebudou moci čerpat půjčky od někoho jiného než od bankovního domu. Tyto dva body míří především na Babiše, který financuje ANO právě formou půjček.

Experti z Rekonstrukce státu měli k limitům neutrální postoj a považují je za omezení, které lze snadno obejít. „Dary se dají poslat politickému institutu, který je s politickou stranou spojený,“ namítá analytik RS Vít Šimral. V případě půjček si navíc myslí, že omezení postihne spíše malé strany, které se k penězům od bank dostávají těžko. „Velkým stranám banky půjčí a v případě ANO také, pokud bude za půjčku ručit Babiš,“ říká Šimral.

Hlavní prospěšnost zákona vidí Rekonstrukce státu jinde. Nejdůležitější je prý vznik nového úřadu, který bude mít pravomoc finance politických stran kontrolovat. Dosud byla kontrola velmi vágní. Partaje zpětně vydávaly výroční zprávy, které už ale nemohly mít žádný vliv na volby, kde se rozhoduje a kde dochází k největším přesunům peněz. Po schválení zákona se budou muset všechny formace do voleb registrovat, zřídit transparentní účet, evidovat na něm všechny své dárce a po volební kampani vydat závěrečnou zprávu. Pracovníci nového úřadu budou moci údaje kontrolovat. Úřad má mít přitom na vládě nezávislé postavení jako například Nejvyšší kontrolní úřad. Povede jej předseda, bude mít čtyři členy rady a do deseti zaměstnanců. Sídlo odhlasovali poslanci v Brně, prý aby byl stranou pražských politických kuloárů.

„Hlavním smyslem zákona je právě přístup k informacím, kdo volební kampaně a vůbec politiku platí,“ říká Vít Šimral. Zákon podle něj v navržené podobě platí za jeden z nejkvalitnějších v EU, i když výhrady Rekonstrukce státu má: antikorupčním aktivistům například vadí nízké sankce za případné porušení jinak poměrně přísných pravidel. Zákon se také netýká voleb do obecních zastupitelstev, tedy ani Prahy nebo Brna, kde se vydávají milionové částky na kampaň často ze zcela nejasných zdrojů.

Marek Švehla

Článek vyšel 22.srpna 2016 v týdeníku Respekt.